Promysli to znovu

Vážený autore,
rád bych tímto polemizoval s některými, ne-li s většinou myšlenek uvedených ve Vašem příspěvku.
Za prvé, tvrzení o vnitřní rozpornosti multikulturalismu je velice diskutabilní, ne-li nepravdivé. Nikde není řečeno, že multikulturalismus se sám vydává za jakousi nadřazenou kulturu samu o sobě. Jasně, narážíme zde na ten již zmíněný problém s přesnou definicí, co že to vlastně „kultura“ je. Dovoluji si tedy oponovat v tom smyslu, že multikulturalismus sám osobě kulturou není, je prostě jen idejí (přístupem, myšlenkou, názorem…), že v rámci jednoho státu můžou koexistovat různé kultury. Nic více a nic méně. Tímto tedy vyvracím vnitřní rozpornost multikulturalismu.
Za druhé, prezentovaný logický spor logickým sporem není. Autor příspěvku uvádí, že pokud v rámci multikulturalismu připustíme existenci kultury popírající koncept multikulturalismu, tak že se tím dostaneme do logického sporu, „neboť se připouští pravdivost dvou protikladných výroků, tj. že multikulturalismus je i není správný zároveň“. Nejedná se ovšem o logický spor, nýbrž prostě jen o skutečnost, že určitá skupina lidí má na určitou otázku jiný názor než jiná skupina lidí. Pokud jedna kultura považuje např. mužskou obřízku za správnou, a druhá kultura toto odsuzuje, pak budiž. Obě kultury mohou žít bez konfliktu vedle sebe, prostě někteří muži budou mít obřízku a někteří ji mít nebudou. V intencích argumentace autora příspěvku vlastně tedy „připouštíme pravdivost dvou protikladných výroků“, tj. že obřízka je i není správná zároveň. Všichni ale cítíme, že existence různých názorů na stejnou věc není sama o sobě sporná.
Za třetí, opět musím napadnout tvrzení autora o logickém problému multikulturalismu v důsledku hodnotového relativismu. Autor v podstatě uvádí, že z důvodu absence měřitelnosti hodnot nemůžeme tvrdit, že hodnoty jsou si rovny, nebo že jedna hodnota je cennější než druhá. Ve skutečnosti ale nejde o jakési měření hodnot, ale opět jde jen o to, zda akceptujeme nebo neakceptujeme existenci jiné hodnoty resp. jiného názoru, než máme my sami. Autor pro své tvrzení zřejmě používá přísně matematickou logiku – je pravda, že pokud v matematice nemůžeme žádným způsobem zjistit, které ze dvou čísel je větší, rozhodně z toho ještě nevyplývá, že jsou obě čísla stejně velké. Vtip je v tom, že v matematice nás nic „nenutí“ problém vyřešit, a můžeme klidně prohlásit, že z dostupných údajů nevíme jaké ze zmíněných dvou čísel je větší. V otázce hodnot či názorů ve společnosti jsme ale nuceni toto nějak vyřešit resp. alespoň zaujmout stanovisko, bez existence objektivního měření. A pokud různé hodnoty ve společnosti existují (to je evidentní, nejsou tedy nulové), a pokud je nelze objektivně změřit (v tom s autorem souhlasím), a pokud je zároveň nutné je nějak mezi sebou porovnat (což se snažíme právě touto diskuzí), pak jediným řešením je prohlásit je za sobě rovné. Jakékoliv jiné tvrzení by totiž neodpovídalo uvedeným předpokladům.
Závěrem. S autorem souhlasím s jeho tvrzením na konci příspěvku, totiž že „logicky správnou variantou je hájit vlastní názory a hodnoty“. To je naprosto v pořádku, na to má svaté právo každý, pokud vlastní názory a hodnoty hájí řekněme v rámci demokratické a nenásilné diskuze (což činím i teď já ve svém příspěvku). Také se vymezuji proti názorům autora, s nimiž polemizuji a uvádím své vlastní argumenty. Na rozdíl od autora se ale domnívám, že jeho i můj názor jsou „oba ty správné“, tedy opravdu upřímně uznávám, že oba názory mají stejnou hodnotu, neboť nemůžeme objektivně a exaktně změřit, který „je ten správnější“.

Díky za podrobný komentář. Nejprve tedy, je či není multikulturalismus kulturou? Multikulturalismus je nesporně idejí či názorem, je ale tento názor součástí nějaké kultury? Může nějaký názor stát mimo kulturu, kulturu v širokém slova smyslu (jako je třeba civilizace?). Pro potřeby logického posouzení, jsem tedy vycházel z toho, že každá kultura je (mimo jiné) množinou určitých idejí či prostě vět (to je tedy moje definice pro účely logického zkoumání). A jedna z těchto množin má název multikulturalismus. A tato množina obsahuje rovněž dvě tvrzení: 1: Všechny věty této množiny jsou pravdivé. 2: Všechny věty v ostatních množinách (tzv. kulturních množinách) jsou pravdivé.
Aby tato tvrzení byla bezesporná, museli by ostatní množiny obsahovat věty, které by nebyly vzájemně svojí negací. Což ve skutečnosti není. Např. vezměme věty: je správné soudit naše činy podle práva šária vs. není správné soudit naše činy podle práva šária. Jestliže jednotlivé kulturní množiny nemají být pouze vzájemnými podmnožinami pak musí obsahovat negace vět z jiných množin. Čili tím, že multikulturní množina obsahuje větu 2, obsahuje větu, která je zjevně nepravdivá. Tím je nepravdivá i věta 1. Dokonce, ať už je věta 2 součástí multikulturní množiny či ne, je zjevně nepravdivá.
Souhlasím, že dvě kultury (a pochopitelně i jedinci) mohou žít vedle sebe s určitou tolerancí. To dokazuje i naše běžná skutečnost. Problém je, kde jsou hranice tolerance. Jestliže jedna kultura bude mít za správné uříznout hlavu každému jedinci s multikulturní ideologií, pak tu žádný „multi-kulti“ jedinec brzy nebude! Všichni zemřou s pochvalným mručením, že nelze odporovat kultuře uřezávačů hlav.Říkáte: „Všichni ale cítíme, že existence různých názorů na stejnou věc není sama o sobě sporná“. To právě necítím.
Dost dobře nerozumím tvrzení, že když nejsem schopen změřit „hodnotu“ hodnot, tak že je musím prohlásit za sobě rovné. Spíš bych musel říci, že o jejich vztahu (co je lepší či horší) nemohu říci nic. Řešením je pouze (a to je můj přístup) určit v případě, že si dvě hodnoty odporují, že jednu z hodnot přijímám a druhou nikoliv. Zároveň mohu osobě opačného názoru sdělit, že s ním nesouhlasím či dokonce mu zabránit v aplikaci některé kulturní zvyklosti. Kdy to mám udělat je ovšem otázka. Jasné pravidlo neznám. Rozhodně však odmítám multikulturní toleranci všeho.

Vážený autore,

dle mého názoru nelze používat matematickou logiku ke vzájemnému porovnávání názorů či zvyklostí lidí, jejichž „správnost“ není objektivně měřitelná. Dva výroky „vepřové je chutnější než hovězí“ a „vepřové není chutnější než hovězí“ jsou protichůdné, a čistě matematicky je pravdivý jen a právě jeden z nich. Přesto vždy budou vždy existovat oba názory vedle sebe, a není na tom nic logicky sporného. To, že lidé mají protichůdné názory nebo odlišné zvyklosti, to je normální stav ve společnosti.

Vaše logika je sice správná, ale chybně aplikovaná. Názory a zvyklosti lidí označujete za matematické výroky, a z existence opačných názorů či odlišných zvyklostí pak následně vyvozujete logické rozpory. To je zcela absurdní, a vede to k absurdním závěrům. Ze dvou výroků „jsem muž“ a „nejsem muž“ může být matematicky pravdivý jen jeden, přitom polovina lidí označí za pravdivý první z nich, a polovina lidí druhý z nich. Existence různých názorů či zvyklostí u příslušníků různých kultur nelze tedy označovat za matematické výroky které jsou v rozporu.

Jestliže dva lidé budou tvrdit protichůdné věci, jde o obvyklou věc, v případě názoru na chutnost hovězího pak i nerozsouditelnou. Co ale když jeden člověk bude současně tvrdit: „vepřové je chutnější než hovězí“ a „vepřové není chutnější než hovězí“? Může být toto tvrzení (spojené spojkou „a“ ) pravdivé? Určitě ne. Vzpomeňme na základy výrokové logiky. A to je právě případ multikulturalisty, když tvrdí, že všechny kultury jsou si rovny (=stejně je preferuje), ale přitom preferuje pouze multikulturalismus.